Staroměstská radnice
Staroměstská radnice v Praze byla založena roku 1338 (jako první v Čechách) na základě privilegia uděleného staroměstským měšťanům králem Janem Lucemburským. Tvoří ji komplex několika domů přiléhajících ke Staroměstskému náměstí postupně připojovaných do jednoho celku pro potřeby správy Starého Města pražského.
HistorieZaložení radnice
Historicky prvním domem je nárožní raně gotický dům z konce 13. století, který měšťané získali z majetku bohatého kupce Wolfina od Kamene. Dominantou Wolflinova domu je mohutná hranolovitá věž, zvýšená v roce 1364. V této věži vybudovala roku 1381 stavební huť Petra Parléře gotickou radniční kapli. Na počátku 15. století stejná huť připojila k jižní stěně věže stavbu Staroměstského orloje.
Rozšiřování radnice
Po roce 1360 byl na západní straně prvního domu přistavěn druhý dům, ve kterém byla zřízena radní síň. Tato síň s dřevěným gotickým stropem dodnes slouží jako oblíbené místo svatebních obřadů. V roce 1458 se jižní křídlo rozrostlo o další dům, dům Mikšův vystavěný na románských základech, který radnici odkázala vdova po kožešníku Mikšovi Kačka.
V letech 1805–1807 byly na vrchol věže umístěny nové hodiny a přistavěn ochoz.
Další dům na jižní straně, „U Kohouta“, byl zakoupen obcí a k radnici připojen v roce 1835. V tomto období bylo k radnici připojeno i východní křídlo sloužící radnici postupně již od 14. století. Domy východního křídla však byly záhy zbourány a na jejich místě v letech 1838–1848 vystavěli vídeňští architekti Petr Nobile a Pavel Sprenger neogotické křídlo. Roku 1880 byl architektem Baumem novorenesančně přestavěn Mikšův dům.
Požár radnice
Za Pražského povstání na konci 2. světové války v květnu 1945 sloužila Staroměstská radnice jako jedno z ústředí protifašistického odboje. V jejím bezprostředním okolí probíhaly boje mezi povstalci a německou armádou, což vedlo k velkým škodám. Požár zničil její novogotické křídlo natolik, že zůstaly stát jen obvodové zdi. Těžké škody utrpěla při požáru také věž a Staroměstský orloj.
V roce 1947 se uskutečnila architektonická soutěž, která měla rozhodnout co s obvodovými zdmi novogotického křídla udělat. Nakonec bylo rozhodnuto zdi strhnout a ponechat jen jedno krajní pole, které bylo nezbytné pro statické zajištění radniční věže.
Soutěže na dostavbu radnice
V průběhu 20. století bylo vypsáno několik architektonických soutěží na přestavbu a dostavbu Staroměstské radnice. První soutěž byla vypsána ve dvou kolech již v letech 1899–1900. V zadání bylo, že tehdejší neogotické křídlo zůstane zachováno, ale jeho průčelí se může změnit. Soutěž skončila bez vítěze podobně jako další obdobná soutěž z roku 1905. Vítěze měla až soutěž z roku 1908, ovšem vítězný návrh nebyl nikdy realizován. S většími či menšími časovými odstupy pak následovaly další soutěže, které si zejména od válečného požáru kladou za cíl zaplnit prostor po zbouraném novogotickém křídle radnice. Všechny však buďto skončily bez vítězů nebo vítězné návrhy nebyly realizovány.
Významné události spojené se Staroměstskou radnicí
-
1338 založení radnice
-
1360 stavba druhého domu
-
1381 dostavba a vysvěcení gotické radniční kaple
-
1410 spuštění Staroměstského orloje od Mikuláše z Kadaně
-
1422 poprava radikálního vůdce pražské husitské chudiny Jana Želivského
-
1458 nákup Mikšova domu
-
1458 zvolení Jiřího z Poděbrad českým králem
-
1520 umístění renesančního okna na jižní průčelí
-
1621 poprava 27 českých pánů
-
1784 radnice sídlem spojené pražské městské správy
-
1807 umístění nových hodin a ochozu na věž
-
1848 dostavba neogotického křídla
-
1880 přestavba Mikšova domu
-
1945 požár věže a vyhoření novogotického východního křídla
Technické informace
- Výška věže: 69,5 m.
- Šířka věže (jižní strana): 8,37 m
- Hloubka věže (východni strana): 7,91 m
- Šířka radnice: 67,45 m
t:source: http://cs.wikipedia.org/wiki/Staroměstská_radnice